Herec František Peterka, člověk s velkou úctou k životu

V pondělí 17. března oslavil František Peterka krásných 86 let. Díky své práci nezávislého novináře, měl jsem tu čest abych mu popřál a při té příležitosti, jsem si nechal vyprávět. Pana Peterku bych mohl poslouchat hodiny. Mluví o životě s obrovskou úctou a mnohokrát dokázal, že se umí s životem pořádně poprat. Slýcháme to stále, naděje a pozitivní myšlení dokáže zázraky. Herec František Peterka je obrovský důkaz těchto slov.

Frantisek PeterkaPetr Cihak, 17.3.2008

V jeho 79 letech měl těžkou nehodu. Herec rád chodil denně na tradiční desetikilometrové procházky kolem liberecké přehrady. Tam ho srazilo auto a doslova mu zpřeráželo nohy. Na LDN liberecké nemocnice strávil tři roky a prodělal neuvěřitelných třicet čtyři operativních zákroků. To, že se herec opět vrátí do normálního života, málokdo věřil.

Na začátku tohoto těžkého úrazu, ale však herec na tom nebyl moc dobře, ani po duševní stránce. „Člověk, který každý den nachodil několik kilometrů a cvičil se náhle ocitne na lůžku, to není mladý pane velké terno“ řekl Peterka. „Vše se, ale zlomilo. Má vůle neopustit LDN v rakvi, ale po svých vlastních nohou a domu, se mi podařila“ dodal s úsměvem a jeho typickým černým humorem. Na hercově tváři, která prošla neuvěřitelnými zvraty osudu, se velmi často objevoval úsměv na tváři a viditelná radost ze života. Vypráví vtipy, občas prokládané hereckým talentem vypravěče. Mnohdy jsem se z jeho vyprávění zastyděl. Je mi dvacet šest let a zdaleka ve mně není tolik elánu a aktivity jako v tomto velkém herci.  

Pan Peterka vyprávěl i o tom, jak vlastně nikdy nechtěl být hercem. Vždy ho přitahoval pouze sport a chtěl se stát učitelem tělocviku. Jeho sestra ho však přihlásila na konzervatoř, obor herectví. Konzervatoř mu nešla a dokončil jí s odřenýma ušima, jak sám říká. Peterka se však svého snu nevzdával a stále vzpíral. Po konzervatoři začal pracovat v pojišťovně a nakonec ho stejně osud dostihl a začal se věnovat herectví. Divadlo v Uherském Hradišti potřebovalo hlavní mužskou posilu. Divadlo bral však tak, aby si vydělal  na svou činku. Což se mu i podařilo. Žádnou roli však nepodcenil a věnoval jí intenzivní přípravu a nasazení. Následoval prudký vzestup Peterkovo kariéry. Na činku si ušetřil a za dobu svého hraní si uvědomil, že mu hraní jde. To potvrdilo i herecké vyznamenání v celostátní soutěži Divadelní žatva. Dnes je rád, že se tak rozhodl. Herectví totiž mohl vykonávat až do svých 72 let. Se sportem by mohl takové povolaní vykonávat jen do nižšího věku. Díky své sportovní postavě získal i řadu filmových rolí. Sen o sportu se mu částečně splnil ve filmu „Jáchyme hoď ho do stroje“, kde hrál trenéra JUDO.

Krkonošské pohádky, v nich ztvárnil hlavní postavu spravedlivého pána hor, Krakonoše. Díky této roli, ho milují děti a on je. Po mé návštěvě očekával děti z místní školy. Děti k němu chodí velmi často. Co my dospělí? Však se podívejte na fotografii mě a mého kolegy z jednoho nejmenovaného regionálního deníku. Vzhlížíme k němu jako k bohu a necháme si vyprávět jeho příběh, zvaný život. Přitom herec na postavu Krakonoše nerad vzpomíná. Točilo se v ateliérech v Praze a většinou v noci. Končilo se tak ve tři až čtyři hodiny ráno a on se dostal do Liberce až kolem šesté hodiny ranní. V devět hodin už se většinou zkoušelo v divadle F.X. Šaldy. Navíc Krakonoš kouřil onu pověstnou dýmku a Peterka je nekuřák, což mu pochopitelně také nedělalo dobře.

V Liberci, kde působil největší část své kariéry a kde také žije, je velmi známou postavou. Nebyl den, kdy bych Peterku nepotkal na jeho pravidelných vycházkách. Každý ho pozdravil a on vždy slušně odpověděl. Nikdy se nezdráhal ani tomu, aby se pozastavil a mluvil s lidmi. Peterka má velmi rád lidi a vlastně na konec i herectví dělal pro radost lidem. Přejme všichni společně panu Peterkovi, ještě mnoho šťastných let a pevné zdraví.

 Životopis

Narozen: 17.3.1922 v Praze, vystudoval konzervatoř obor herectví.

Působil v divadlech: Uherské Hradiště, Olomouc a Liberec.

Hrál v řadě filmových rolích a to především ve filmech Petra Schulhoffa, které jsou komediálně laděné. Vzpomínáte na role nezapomenutelného souseda pana Bartáčka? Tato role se objevila v komediích „Zítra to roztočíme, drahoušku“ a „Co je doma to se počítá, pánové“. Zde hrál po boku Ivy Janžurové.