Obdiv architektu Janu Kaplickému nejen za projekt národní knihovny

Včera, tedy 27.2.2008 se v Praze sešli architekt Jan Kaplický, tým z národní knihovny se specialisty z řad architektů, právníků, památkářů a dalších osob s touto problematikou související. Nejednalo se o nic jiného, než o snahu o řešení celé této situace kolem stavby nové národní knihovny na Letné. Architekt Kaplický představil svůj vylepšený model knihovny o zvýraznění zlatavé barvy fasády a obhajoval svůj projekt. To jak celá tato schůzka dopadla, dnes již víme z dostupných médií. Jen pro připomenutí vše po včerejším jednání dopadlo tak, že členové týmu národní knihovny se rozhodli vyčkat na rozhodnutí Antimonopolního úřadu. Architekt Jan Kaplický se zase na oplátku nechal slyšet, že nedojde-li k významné dohodě, zváží žalobu u Mezinárodního soudu. V článku nechci jen probírat tuto kauzu, ale především si zde představíme architekta Jana Kaplického, známe ho opravdu? Známe jeho realizované stavby, které až předběhly dobu a proto jsou pro nás tak těžko přístupné?

Model Narodni knihovna Praha. Vizualizace: FUTURE SYSTEMS

Tolik k připomenutí ke včerejší události v Praze. Nyní však k mému komentáři k celé této situaci a obrovské mediální bublině, která kolem tohoto projektu vznikla. V podstatě ji přímo i nepřímo původně rozvášnil primátor hlavního města Prahy Pavel Bém, který se snaží přesvědčovat Národní knihovnu o „špatnosti“ tohoto projektu. Navíc Pavel Bém opakuje, že hlavní město nemá peníze na tuto stavbu. Zvláštní z úst člověka, který chce do Prahy přivést letní olympijské hry, nemyslíte? Pavel Bém v podstatě napadl původně, neprůkaznou veřejnou soutěž, což napadají i architekti, kteří v soutěži byli přihlášeni. Tvrdí se, že do rozhodování byli zainteresováni lidé blízcí Kaplickému. Je však právě toto tím pravým jablkem sváru? Nebo je problém úplně jinde? Asi nejen mě samotnému, už začíná v tomto nerovném boji nějak unikat pointa v tomto nerovném boji Bém-Ježek-Kaplický. Co na to samotný ředitel národní knihovny Vlastimil Ježek? Ten i po tomto jednání dále zůstává optimistou, jak včera sdělil médiím.

Obdivem číslo jedna je pro mě a snad většinu české veřejnosti, ale i světové to,   že ve světě vytvořil mnoho obdivuhodných staveb. Vůbec neuškodí si je v závěru vyjmenovat. Věřte, že architekt Jan Kaplický má ve světě renomé. Praha, matka měst by měla být rozumná, já věřím, že výběrové řízení Jan Kaplický vyhrál právem. Už samotný model vzbuzuje obdiv, ale i diskuze. Obdiv, kritika a diskuze, jsou přirozenou součástí architektury. Co poté samotná stavba? Po pár letech nám bude připadat, jako přirozená součást Prahy a obdivovat se jí budou i turisté. Tak to funguje i ve světě. Pokud jde o umístění samotné stavby na Letné. Tam každý poukazuje na průhledy k historické Praze a výhledy na Hradčany. Zde se sluší říci. Stavby v historickém jádru města vznikaly ve svých dobách, nová architektura je otiskem současné doby a je-li moderní architektura zajímavá, může být městu přínosem, což tzv. Blob, dle mého názoru skutečně je.

Nyní k posledním obdivům. Obdivuji jeho architekturu, jeho práci jeho cílevědomost. Obdivuji jeho odhodlání i nadále obhajovat své dílo. Obdivuji Jana Kaplického, že se pustil do projektu v kritické společnosti, jakou je bezesporu ta naše malebná Česká kotlina, která není příliš ochotna přijímat nové, rozmanité a působivé umění. Kterou vězte, by si ČR zasloužila.

 Stručně o Janu Kaplickém 

Jan Kaplický byl narozen v Praze 18.4.1937. Je českým architektem, působícím po své emigraci v roce 1968 ve Velké Británii. Vystudoval VŠUP v Praze. První kancelář ve které pracoval 2 roky, byla Denys Lasdun and Partners. Dále pracoval v ateliéru Renza Piana a Richarda Rogerse, s nimiž se podílel na projektu Centre Georges Pompidou v Paříži (1971-77). V roce 1979 zakládá s Davidem Nixonem studio FUTURE SYSTEMS, ve kterém architekt působí dodnes.

Nejen tzv. Blob na Letné v Praze, ale i ostatní níže realizované stavby, jsou stavěny v moderním stylu zvaný HIGH-TECH architektura. Samotný název ateliéru FUTURE SYSTEMS, se přeloží jako: Systém budoucnosti.

Mezi prestižní ocenění architekta patří britská cena za architekturu STIRLING PRIZE, která byla udělena za stavbu  „LORD’S MEDIA CENTER na kriketovém stadionu v Londýně.

 Výčet realizovaných staveb architekta Jana Kaplického 

Z mnoha jeho realizovaných staveb uvádím tři, které získávají největší obdiv světa a architektonické obce:

Selfridges v Birminghamu je asi jednou z nejznámějších staveb, jedná se o velké obchodní centrum v samotném srdci města, velmi zajímavá nadčasová stavba se zajímavými prvky fasády.

Project ZED London – výšková stavba v srdci Londýna.

Green Bird – Další z výškových staveb s osobitým designem.

Všechny tyto stavby můžete shlédnout na webových stránkách kanceláře Jana Kaplického – Future systems (anglicky). Nejnovějším projektem je vedle národní knihovny v Praze, ještě Maserati muzeum v Modeně.

Myslím, že tohoto architekta veřejnost málo zná, já nejvíce obdivuji stavbu v Birminghamu tzv. Selfridges. Věřte, že kdyby měl v ČR architekt projektovat taková obchodní centra jako je Selfridges, tak by tyto stavby nevzbuzovaly takový úděs. Ani uvnitř, nevypadá tato stavba vůbec zle. Zkuste trochu zabrouzdat na internetu a stáhněte si pár fotografií těchto staveb. Působí možná trochu nadpozemským dojmem, možná vzbuzují úsměv, ale mnohdy si získají člověka pro jejich jedinečnost.

Text částečně použit z Wikipedie a ateliéru FUTURE SYSTEMS. Na obě stránky máte odkazy.