Naprostý nesouhlas!!!

Co do kouření v restauracích absolutně nesouhlasím. Stává se mi téměř pořád, že si někdo zapálí u vedlejšího stolu, když zrovna jím. Jdu se do hospody i bavit, ale nechci potom smrdět jako vepř, vše vyprat, ničit si tak vlastní oblečení. Hospoda bude plnit svoji sociální roli i bez zakouřeného hnusného vzduchu, kuřáci budou kouřit míň, budou mít pocit jakéhosi "vyvrhele", když budou muset chodit ven...a to je správné.

Re: Naprostý nesouhlas!!!

Jednu dobu jsem byl na obědy odkázaný na restauraci. Jídla chutná, ani ne předražená, obsluha dobrá atd. Jenže kuřáci byli podstatněší nedostatek, než by mi vadili jiné věci.

Měl jsem svobodu - bud si vzít jídlo z domova a jíst studené, nebo mít teplé jídlo a být pak cítit kouřem - vlasy, svetr, kalhoty, kabát.

Tolerantní mají být kuřáči, ne nekuřáci. Tolerance nekuřáků znamená: já věřím, že pasivní kouření neničí zdraví. A nesmím se ozvat, že mi to vadí, nemůžu omezovat svobodu druhých lidí.

Vám nevadí...

když se vrátíte z večeře a vlasy a kabát vám páchnou kouřem z restaurace? Mně ano.

Re: Vám nevadí...

No a proč nejdete do nekuřácké?

... se zajištěným odvětráváním

Bohužel "odvětrávání" v našich restauracích znamená v lepších případech vrtulku u stropu jež jen rozptyluje dým. Ve výsledku 10 minut v podobné místnosti znamená načichlé oblečení kouřem a jako nekuřák to bohužel cítím - takže ve výsledku návštěva restaurace je navíc vylepšena o nutnost praní všeho oblečení.

Tak tam nelezte.

Běžte tam, kde se nekouří.

když budeme všichni

ohleduplní a zodpovědní, nepotřebujeme zákony. Akorát, že to nějak nefunguje....

Vypůjčím si slovník pana Prezidenta

To, že nejde o kuřáctví, ale o bezohldné kuřáky, to je banalita, kterou není potřeba lidem říkat. To víme všichni. - tolik slovy prezidenta

Není protikuřácký zákon, je zákon omezující kouření, zejména v přítomnosti druhých lidí - nekuřáků. Tj zákon na ochranu proti kouření bezohledných jedinců. Kouřit nikomu nezakazuje, pouze zákaz platí pro určitá místa.

Kuřáci jsou bezohlední, byli vždy. Za bolševika měl nekuřák smůlu, pokud jeden spolupracovník v kanceláři kouřil. Každý měl "svobodu", dělat si co chce, kouřit či nekouřit.

Nebyla pouze svoboda být na nekuřáckém pracovišti. Slušné firmy to řešily seskupení kuřáků do kanceláří, vyuzený byl člověk jen z porad apod.

Zákon je potřeba, slušnost nestačí, v Čechách není.Pan prezident se bije za svobodu kouření, takže není divu, že např. městká policie neví,  kde je na chodníku zastávka. Tramvaj či autobus, co tam zastaví to vědí, čekající lidé taky. Jen ta policie ne.

Souhlas a karma,

jde hlavně o to, chovat se slušně, t.zn. zeptat se, zda si mohu zapálit, popř. odejít stranou, abych ostatní neobtěžoval. A pokud jde o ženy, kouřící na ulici, myslím si, že tohle dáma jednoduše nedělá. Sama, ač kuřačka,  si na ulici nezapálím, nelíbí se mi to.

Dekuji autorovi

Presne jste vystihl to, co jsem tu jiz rikal v nekolika diskuzich na totot tema.

Hlavni problem netkvi v koureni, ale v bezohlednosti a netoleranci. A to na obou frontach

Karma